Egypt ( čtyřkolky )

Koupili jsme si výlet na čtyřkolkách od plážového prodejce jménem Israel. Jelikož jsme měli schůzku s naším delegátem až následující den po našem příjezdu na hotel a ještě jsme nebyli poučeni a seznámeni s tím, jak to vlastně chodí a na co si máme dát pozor. Koupili jsme si výlet mimo nabídku od naší cestovky.

Již následující den jsme od delegáta byli poučeni a upozorněni, že si raději z pláže kupovat zájezdy nemáme, poněvadž se již nejedná o příslušníky a pracovníky hotelu. Říkal, že pojistka se na tyto výlety nevztahuje a kdyby se něco stalo, nebude to vina hotelu a nebude nám moci zajistit pomoc.  Jak o tom delegát mluvil, stal se hodně nepříčetný a všelijaké otázky ohledně jiných prodejců bral odtažitě a nechtěl se k věcem moc vyjadřovat. Tak za prvé, mají to v nátuře, hned se cítí uraženě, pokud obchod nebyl právě s ním. A za druhé, samozřejmě ze zájezdu co nabízí cestovka má taky něco do kapsy.

Noo, trochu nás to vylekalo, ale nedali jsme se :) Jak jsem již zmiňovala v předchozím článku o šnorchlování. Seznámili jsme se na pláži s mladým párem, a jak jsme si s nimi povídali o různých místech a plánech, a kde všude už byli. Zmínili jsme se o tomto výletu, a oni měli kladnou odpověď, koupili si stejný zájezd od stejného prodejce a jsou velice spokojení, nadšeně nám vyprávěli jak to probíhalo a co nás vše čeká.

Měli jsme úlevu a bylo rozhodnuto. Jedeme !

Vyjížděli jsme v 16:00 hodin, celkem nás bylo kolem 15 lidí. Dostali jsme v ceně i šátek na hlavu, který nám na místě uvázali. Děti jeli s rodiči, ostatní měli svou vlastní čtyřkolku. Já jela jako druhá a za mnou manžel a zbytek smečky. Asi po 10 minutách jízdy jsme přejeli dálnici a jeli hlouběji do pouště, cestu nám pokrývaly kopce písku. Vychutnávala jsem si ten pocit, tak tohle je Egypt, tak tohle je ta poušť, slunce pálilo, písek štípal do očí. Pocit to byl ale neskutečný.

Naše rychlost dosáhla cca něco nad 60km/h. Občas to hodně drcalo, občas jsme až poskočili, (kdo váží méně, lítá více, měla jsem co dělat :)) ale byla to paráda, miluji adrenalin. Měli jsme zastávku na skalkách, museli jsme slézt více dolů abychom viděli tvar obličeje. Jak jsme lezli, kolem šuměla voda a lehce narážela do vysokých skal. Byl tam opravdu nádherný výhled a už se schylovalo pomalu k západu slunce. 

Po půlhodině focení jsme vyrazili dál. tentokrát jsme jeli podél vody a na větších rovinách jsme blbli a závodili. Samozřejmě pod kontrolou dvou průvodců. Často jezdili vedle jednoho z nás a ptali se zda je vše v pořádku. 

Zastávka u pobřeží kde jsme potkali asi 10 divokých větších psů, nejdříve se všichni báli slézt z vozidla a jít k vodě, hlavně matky s dětmi se ptali zda je to bezpečné. Průvodci se chovali jakoby nic, vše je v pořádku pojďte, nebojte se. My jsme ale všichni byli nejistí a čekali jsme co bude. Psi sice jevili zájem, ale vůbec ne agresi, opodál si lehli a koukali. Za chvilku přijel cizí arabský starší pán, za nim běželo dalších pět psů, něco zařval, pozdravil nás, otočil své vozidlo a jel pryč, všichni psi (až na jednoho, dva) utíkali za ním. Takže všem spadl kámen ze srdce, přeci jen vypadali dobře krmení a asi mu i patřili a jen se venčili, nevím.

Rozhodně jsme všichni už slezli a protahovali se. Najednou si mě zavolal průvodce na svou čtyřkolku, sedni si, neboj se, chytni se tady a tady. Rozjel se a uháněli jsme dál od ostatních.  No popravdě, tolik věcí mi prolítlo hlavou, kam jedeme, proč já, co budu dělat atd atd.. 

Začala jsem mu říkat ať to otočí, že chci zpátky. On zase že je vše v pořádku ať se nebojím. No dobře, co mi zbývalo. 

No možná jsem byla až moc paranoidní, tohle všechno se totiž odehrálo jen co jsme se rozjeli do určité rychlosti, pak to otočil a jel zpátky a volal na manžela ať točí a fotí a na ostatní, že se mají koukat. No, znervózněla jsem. A čtyřkolka se začala naklánět na jednu stranu, najednou jsme jeli jen na dvou pravých kolech. Nejdříve jsem se hodně vylekala a nedůvěra tam taky byla. Ale pak jsem si to už začala užívat ,, yeeeeeey :)) "  Kdybych to jen věděla předem tak budu nadšená, hold jsem byla jako pokusný králík a ukázka pro všechny. Stejný trik udělal se všemi zájemci. Průvodce byl opravdu šikovný a měl to v malíčku, přece na každou váhu je náklon jiný ne ? 

A mohli jsme vyrazit zpět na naší pláž. Vzali jsme to opět podél vody a pak kolem nějakých staveb. Měli jsme nyní cestu se západem slunce. Opět jsem pocítila to teplo a krásu co Egypt obnáší.

Na zpáteční cestě měl jeden kluk ve věku cca 13 let nehodu, pravděpodobně neuhlídal rychlost a nevšiml si kamene před sebou a vyletěl, čtyřkolka se otočila vzhůru nohama. My jsme zpátky jeli jako poslední a užívali si cestu, nehnali jsme - byla to volná jízda. A než jsme ke klukovi dojeli, už k němu běžela matka a začali si ho prohlížet i průvodci. Naštěstí se nikam neudeřil, zranění neměl a vyklouzl z toho hladce. Celkem jsem si oddechla, ono na první pohled převrácená čtyřkolka nevypadá zrovna dobře, hlavně co jsme se k ní blížili, nikdy nevíš dopředu zda v ní někdo nezůstal.

Průvodce si s klukem vyměnil vozidlo, manžel pomohl otočit převrácenou čtyřkolku zpátky a na té dojel průvodce zpět. Líbilo se mi, že mu vozidlo vyměnili a při nehodě hned poskytovali první pomoc, prohlédli tělo a různé reakce a také, zda nemá šok. 

Stručně bych řekla, že výletu opět nelitujeme a velice jsme si ho užili.